Ivan Landsmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Landsmann
Narození26. února 1949
Nový Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. března 2017 (ve věku 68 let)
Povoláníspisovatel, havíř a prozaik
Tématatěžba a česká literatura
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Landsmann (26. února 1949, Nový Jičín - 17. března 2017[1]) byl český spisovatel, původním povoláním horník. Jeho autobiografické knihy byly psány živým stylem, postavy mluví autentickým ostravským dialektem a hornickým slangem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec pracoval jako technický úředník v Tatře Kopřivnice, matka jako dělnice. Dětství prožil v Havířově-Šumbarku. Landsmann se učil na malíře pokojů, ale učení nedokončil. Později pracoval jako závozník a nastoupil na vojnu do Přáslavic u Olomouce.

Po dokončení povinné vojenské služby pracoval šestnáct let na dole Antonín Zápotocký, nejdříve jako horník, později jako předák v geologickém průzkumu. Oženil se a měl dvě dcery. V červnu 1985 odjel za bratrem do Kanady a chtěl u něho zůstat. Po dvou měsících však musel Kanadu opustit. Na zpáteční cestě požádal při mezipřistání v Amsterdamu o politický azyl. Po těžkých začátcích bez znalosti nizozemštiny nebo angličtiny se seznámil s dalším českým emigrantem, písničkářem Jaroslavem Hutkou. Už v Kanadě začal s psaním zápisků. Na Hutkův popud pokračoval v psaní vzpomínek na práci v dole,[2] zamýšlené z počátku hlavně jako terapie pro překonání traumat způsobených samotou a emigrací.

Náhodou se tak odkryl Landsmanův vypravěčský talent. Později získal v Nizozemsku politický azyl, také na přímluvu Josefa Škvoreckého, který ho po přečtení části deníku označil, v dopise zaslaném nizozemským úřadům, za předního českého spisovatele. Ještě v devadesátých letech žil autor v Nizozemsku. V roce 2001 se vrátil do České republiky a několik let se marně pokoušel získat české občanství a tím například právo na penzi. Nějaký čas pracoval u ostrahy v pražském knihkupectví.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pestré vrstvy[editovat | editovat zdroj]

Autorova první a nejoceňovanější kniha Pestré vrstvy vznikala během Landsmannova exilu v Nizozemsku a vyšla až po třinácti letech od svého dokončení v roce 1999. V první části se vrací do doby před emigrací a s použitím hornické mluvy zachycuje autenticky život na šachtě v „ocelovém srdci“ komunistického Československa. V druhé části popisuje svou emigraci do Kanady a posléze krušné chvíle následující po příjezdu do Nizozemska. Román získal nejvíce hlasů v anketě Lidových novin o Knihu roku 1999.[4]

Podle knihy vznikla v Divadle Petra Bezruče stejnojmenná divadelní hra oceněná v roce 2011 Cenou Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo. Podle hry později vzniklo v České televizi zcela originální obrazové převedení do tvaru TV filmu - TV inscenace. Natočeno v areálu Dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice.[5]

Další knihy[editovat | editovat zdroj]

Další záznamy napsané během emigrace navazující na první knihu vydal Landsman v knihách Fotr a Vězení na svobodě, ukazující tvrdý život emigranta v Rotterdamských ubytovnách a hospodách. V roce 2008 vyšla kniha Šestý smysl zaznamenávající autorovy návraty domů po roce 1989.[6]

Přehled tvorby[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel spisovatel Ivan Landsmann, novinky.cz, 17. března 2017
  2. Jiří Peňás, Psal jsem to pro horníky, Rozhovor s Ivanem Landsmannem o tom, že je dobře, že to napsal, Respekt 4/2000
  3. [1] Archivováno 8. 2. 2007 na Wayback Machine. Jaroslav Hutka Ivan, Britské listy 2004
  4. LN: Kdo po Čapkovi a Stalinovi vyhraje Knihu roku? [online]. Lidovky.cz, 2012-12-13 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  5. Ze šachty do emigrace. Zemřel horník a spisovatel Ivan Landsmann, ceskatelevize.cz, 17. března 2017
  6. Ivan Landsmann vydal Šestý smysl, vycházející z osobních zkušeností, František Cinger, Novinky.cz, 8. ledna 2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]